|
S příchodem jarního období začíná každý majitel travnaté plochy uvažovat nad tím, jak dostat svůj „trávníček“ do kondice tak, aby plnil svoji užitnou i estetickou funkci. Zvláště letošní zima s velkým množstvím sněhu a hlubokými mrazy může trávník výrazně poškodit. Proto prvním krokem musí být vyhodnocení stávajícího stavu a rozsah poškození mrazem, chorobami nebo sněhovou pokrývkou. Stav travnaté plochy v předjaří je potom určujícím faktorem pro návrh regeneračních opatření. Co je tedy nutné vyhodnotit: hustotu drnu, druhovou skladbu, barvu, napadení chorobami, míru uhutnění vegetační vrstvy a její propustnost, zaplevelenost z předchozího roku apod.
V zásadě se nabízí dvě možnosti jak trávníky obnovit. Regenerací (tj. použitím vhodných mechanických operací na zkvalitnění vegetační vrstvy, přísev směsí travních osiv do stávajícího porostu, hnojení, chemické odplevelení, postřik proti chorobám atd.) nebo jejich rekonstrukcí (tj. založením nového trávníku). Regeneraci je možné použít tam, kde byl z větší části zachován původní charakter trávníku. Provádí se vždy, když dojde k prořídnutí porostu a vytvoření prázdných míst po mechanickém poškození trávníku nebo vlivem přílišného uhutnění vegetační vrstvy, odumření rostlin po napadených chorobami, při uprázdnění míst po vyhubených plevelech nebo na místech, kde při založení porostu trávy nevzešly.
Regenerace spočívá v následujícím systému opatření:
a) postřik proti chorobám
b) verifikace
c) vertikutace
d) obohacení vegetační vrstvy o vhodné písek nebo substrát-topdressing
e) přísev travní směsi
f) následná údržba zregenerované plochy
g) odplevelení
Je-li trávník v průběhu zimního období nebo v předjaří napaden chorobami je nutné se poradit s odborníky, kteří pomohou diagnostikovat chorobu a navrhnou aplikaci vhodného fungicidního postřiku.
Prořezávání (vertikální prořez) se provádí speciálními stroji (vertikutátory) nebo ručně speciálními hráběmi s plochými srpovitými zuby postavenými ostřím ve směru pohybu kolmo na povrch půdy. Cílem je především odstranění odumřelých výhonků, listů a výběžků, rozrušení zplstnatělé vrstvy a zamechování. Vrstva plsti brání odnožování trav, pronikání vzduchu, vody a živin do půdy a zvyšuje nebezpečí napadení chorobami. Tímto zásahem jsou rovněž poškozovány plevele tvořící listovou růžici, které nemohou být při běžném sekání zasaženy. Nože vertikutátoru je však třeba nastavit tak, aby zasahovaly do půdy jen minimálně (do 5 mm) a zásah je vhodné provádět na suchém porostu ve dvou na sebe kolmých směrech.
Provzdušňování (aerifikace) vegetační vrstvy je zásah nezbytný na zatěžovaných trávnících nebo na trávnících založených na těžkých, jílovitých půdách. Nejjednodušším zařízením je válec s dutými hroty, které se při jeho pohybu zapichují do země a vytahuje část (válečky) vegetační vrstvy. Tyto se sbírají nebo ponechají na povrchu a rozmělňují zatahovací sítí. Aerifikátory pracují do hloubky 20-80mm. Hroty o průměru 10-15mm jsou od sebe vzdáleny 60-100mm. Počet hrotůna m2 je 200-400. Pro hlubší provzdušnění (až do 400mm) slouží stroje pro hloubkové uvolnění, kde pracovním nářadím jsou vibrující nože, které vrstvu substrátu podřezávají a vibracemi nadzdvihují.
Po aerifikaci je nutné zapravit do propíchané vegetační vrstvy materiály, které vegetační vrstvu odlehčí a dodají živinově bohatou složku (vhodný písek nebo pískový vegetační substrát apod.). Frakce těchto materiálů by měla být co nejjemnější, tak aby se dala zapravit po aerifikaci do vegetační vrstvy. Tato operace se nazývá topdressing. Zlepšující materiály je dobré rozvrstvit ve dvou částech, přičemž první by měla zaplnit vypíchané části vegetační vrstvy ze 2/3.
Dalším krokem by měl být přísev vhodnou travní směsí a rozvrstvení druhé části zlepšujících materiálů, tak aby vytvořily slabou vrstvičku (3-10mm) nad vegetační vrstvou.
Trávníky založené na těžkých a jílovitých půdách nebo trávníky zatěžované provozem, se doporučuje provzdušňovat a dosévat nejméně jedenkrát za rok.
V závislosti na druhovém složení travních směsí by se trávník měl sekat na výšku doporučenou producentem travní směsi. Seče by měly být prováděny pravidelně, sekačkou s ostrými břity, přičemž odseknuto by mělo být cca 30% listové části. Po pozdním sekání (tj. necháme-li trávník přerůstat) je jejich estetická hodnota velmi nízká, trávník řídne a špatně obrůstá, přičemž se snižuje jeho konkurenční schopnost vůči plevelům
Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících konečný výsledek, a to jak v případě zakládání nového porostu, tak i jeho regeneraci je vhodný výběr travní směsi. Přestože je cena osiv v konečném rozpočtu nákladů prací téměř zanedbatelnou položkou, výběr vhodných druhů s vysokou klíčivostí a čistotou může výrazně ovlivnit kvalitu travního drnu
Na silně zaplevelených plochách je nezbytně nutné provést ve vhodnou dobu jejich odplevelením (mechanické a chemické). Mechanické odplevelení spočívá v intenzivním kosení těchto ploch po dobu nejméně jedné vegetační periody, přičemž dochází k omezení vykvétání plevelů a tím i jejich generativnímu rozmnožování. Nezbytně nutný při těchto sečích je sběr posečené zelené hmoty. Účinnější je však kombinovat intenzivní kosení s chemickými postřiky (selektivní herbicidy-tj. chemické přípravky, které hubí dvouděložné plevele-Lontrel 300, Starane 250 EC, Aminex Pur, Bofix apod.).
Zdeněk Kadrnožka Adam zahradnická, a.s.
S příchodem jarního období začíná každý majitel travnaté plochy uvažovat nad tím, jak dostat svůj „trávníček“ do kondice tak, aby plnil svoji užitnou i estetickou funkci. Zvláště letošní zima s velkým množstvím sněhu a hlubokými mrazy může trávník výrazně poškodit. Proto prvním krokem musí být vyhodnocení stávajícího stavu a rozsah poškození mrazem, chorobami nebo sněhovou pokrývkou. Stav travnaté plochy v předjaří je potom určujícím faktorem pro návrh regeneračních opatření. Co je tedy nutné vyhodnotit: hustotu drnu, druhovou skladbu, barvu, napadení chorobami, míru uhutnění vegetační vrstvy a její propustnost, zaplevelenost z předchozího roku apod.
|
